Byl jednou jeden krásný pejsek, který byl v útulku a byl velmi nešťastný a smutný. Smutně seděl za mřížemi a vzpomínal:

   Dříve pejsek bydlel s rodinou v domku s velkou zahrádkou. Měl tam svoji boudu, misku stále plnou jídla a vody. Moc se mu tam líbilo. Děti si s ním celý den hrály,chodily s ním na procházky a kupovaly mu nejrůznější dobroty. Když venku pršelo, vzali ho k sobě domů. Pejsek jim na oplátku, že se o něj tak hezky starají, hlídal domek. Jednoho dne šla rodinka i s pejskem na procházku po městě. Pán s paní nechali pejska bez vodítka, protože byl poslušný a neutíkal. Tu si pejsek všiml překrásné psí slečny s růžovou mašličkou okolo krku. Nemohl z ní spustit oči. Rodinka si vesele povídala a ani si nevšimla, že pejsek už s nimi nejde. Pro něho v tu chvíli přestal existovat celý svět. Psí slečna se svoji rodinou zmizela za rohem domu a pejsek si uvědomil, že je úplně sám. Celý den bloudil ulicemi města ale nenašel ani rodinku a ani jeho domek. Vyčerpaný si lehl na schod domu a tvrdě usnul.

   A teď je tady - ve psím útulku.Už je tu skoro den a ještě se nevzpamatoval z toho, kde je. Z přemýšlení ho vytrhl zvuk blížících se kroků. Otočil se a spatřil nějakého cizího, tlustého pána s tlustou paní. Asi tomu neuvěříte ale vybrali si právě pejska! Jakou měl radost, že odtamtud bude pryč. Avšak stále musel vzpomínat na svou ztracenou rodinku a doufal, že noví majitelé na něj budou hodní. Majitelka útulku jim pejska předala a jeho noví majitelé si ho v proutěném koši odvezli domů.

   Pejsek se ale v majitelích spletl. Hned po příjezdu pán přivázal pejska na krátký řetěz na roh domu a odešel i s paní pryč. V noci lilo jako z konve, oblohu křižovaly blesky a hromy duněly. Pejsek se moc bál a začal kňučet. Znenadání se rozlétly dveře a v nich stál rozzuřený pán s dřevěnou tyčí v ruce. V pláštěnce se rozeběhl k pejskovi a křičel: Já ti dám takhle mě budit! Co si to dovoluješ ty pse jeden!" A pejska několikrát uhodil tou tyčí. Potom odešel a práskl za sebou dveřmi. Pejsek byl nešťastný. Nejraději by odtamtud utekl ale nešlo to.

    Ráno pán nedal pejskovi najíst ani napít a neustále na něj křičel a znovu ho uhodil, i když k tomu neměl žádný důvod. Takhle to bylo i druhý den a třetí den už to pejsek nevydržel a začal štěkat a vít. Pán se rozčilil až uplně zrudnul a pejska uhodil železnou tyčí. Chudák pejsek! Byl strašne hubený až mu byly vydět kosti, špinavý od bláta a deště a na těle měl spoustu krvavých ran.

    Čtvrtý den ucítil pejsek vůni pečeného masa, která vycházela z okna. Pán ho viděl jak čmuchá tu krásnou vůni. Proto šel hned k němu a zařval: Nic ti nedám! Sám mám málo ty psisko jedno nenažraný! Akorát jsi tu na obtíž!" To už pejsek nevydržel a pána kousl do nohy. Ten zaječel bolestí a hodil po pejskovi kamenem. Pejsek zakňučel bolestí a lehl si na zem. Pán se mezitím dobelhal se zakrvácenou nohou do domu.

    Pátý den našel pán a paní pejska bez pohnutí ležet na zemi, hladového, špinavého a celého od krve s ošklivými ránami. Vypadal jako hromádka kostí obalena slabou krvavou kůží. Byl to hrozný pohled. Jim to ale bylo jedno. Pán vzal pejska a bez výčitek svědomí ho hodil do popelnice mezi odpadky. Nemyslete si že rodinka pejska nehledala. Hledala, ale už ho nikdy nenajde. A jestli se ptáte, jak dopadl zlý pán s paní, řeknu vám to. Oba teď sedí ve vězení za ten strašlivý čin, který udělali.